Žula

Popis

Žula je hrubozrnná až střednězrnná, světle zbarvená vyvřelá hornina, která je tvořena převážně křemenem (20-60 % objemu), živci (alkalické živce a plagioklasy, celkem 35-60 % objemu) a slídami (biotit, muskovit) nebo amfiboly. Je to nejrozšířenější intruzivní hornina kontinentální kůry. Její textura je hypidiomorfně zrnitá až panidiomorfně zrnitá. Barva žuly se liší v závislosti na poměru a složení živců a obsahu tmavých minerálů, od bílé, šedé, růžové až po červenou.

Jak identifikovat

Barva

Bílá, šedá, růžová, červená, v závislosti na obsahu živců a tmavých minerálů. Často skvrnitá.

Lesk

Skelný až matný (křemen, živec), perleťový (slída).

Textura

Hrubozrnná až střednězrnná, faneritická (viditelné krystaly pouhým okem).

Tvar krystalů

Anhedrální až subhedrální krystaly křemene, živců a slíd, vzájemně prorůstající.

Štěpnost

Křemen nemá štěpnost, živec má dvě štěpné plochy téměř kolmé, slída má dokonalou bazální štěpnost.

Geologické prostředí

Kontinentální kůra, batolity, lakolity, intruze v orogenních pásmech, často spojená s tektonickými deskami a subdukcí.

Klíčová fakta

• Tvrdost: 6-7 (Mohsova stupnice, převážně křemen a živec)
• Hustota (specifická hmotnost): 2.6-2.7 g/cm³
• Krystalová soustava: Anhedrální až subhedrální krystaly, bez jednotného krystalového systému pro celou horninu.
• Barva: Bílá, šedá, růžová, červená, často skvrnitá.
• Lesk: Skelný až matný, perleťový (slída).
• Průhlednost: Neprůhledná.
• Lom: Nerovný, lasturnatý (křemen), stupňovitý (živec).
• Štěpnost: Křemen nemá štěpnost, živec má dvě štěpné plochy, slída má dokonalou bazální štěpnost.
• Složení: Křemen (20-60 %), alkalické živce (ortoklas, mikroklín), plagioklasy (albit, oligoklas), biotit, muskovit, amfibol (hornblende). Akcesorické minerály: zirkon, apatit, titanit, magnetit, granát.

Rychlá kontrola

• Barva: Světlá (bílá, šedá, růžová, červená) s viditelnými tmavými zrnky.
• Lesk: Skelný až matný, s občasnými perleťovými odlesky slídy.
• Vryp: Bílý (žula je příliš tvrdá na to, aby zanechala stopu na porcelánové destičce).

Fyzikální vlastnosti

• Krystalový habitus: Granitická textura, tvořená vzájemně prorůstajícími anhedrálními až subhedrálními krystaly minerálů.
• Typ štěpnosti: Živec: dvě štěpné plochy téměř kolmé (90° nebo 86°/94°). Slída: dokonalá bazální štěpnost (jedna rovina). Křemen: bez štěpnosti.
• Typ lomu: Křemen: lasturnatý. Živec: nerovný až stupňovitý.
• Houževnatost: Křehká.
• Typ lesku: Skelný (křemen, živec), perleťový (slída).

Vznik

Žula vzniká krystalizací kyselého magmatu (bohatého na SiO2) hluboko pod zemským povrchem. Magma se pomalu ochlazuje a tuhne, což umožňuje růst velkých, dobře vyvinutých krystalů minerálů. Tento proces probíhá v hloubkách několika kilometrů až desítek kilometrů v zemské kůře. Tlak a teplota hrají klíčovou roli v diferenciaci magmatu a vzniku žuly.

Využití

Žula je široce používána ve stavebnictví jako stavební kámen (obklady, dlažby, parapety, kuchyňské desky), v sochařství a jako drť pro silniční stavby. Díky své tvrdosti a odolnosti je oblíbeným materiálem pro exteriérové i interiérové aplikace. Historicky byla používána pro monumentální stavby a pomníky.

Stáří a rozšíření

Od prekambria po kenozoikum, s největším výskytem v orogenních pásmech.

Kde najít

Tipy pro hledání

Podobné kameny

Vědecká klasifikace

Třída minerálu

Vyvřelá hornina (intruzivní)

Skupina

Kyselé intruzivní horniny

Krystalová soustava

Není jednotný pro celou horninu, jednotlivé minerály mají své krystalové systémy (např. křemen - trigonální, živec - triklinický/monoklinický, slída - monoklinický).

Chemický vzorec

Není jednotná chemická formule pro horninu, je to směs minerálů. Převažuje SiO2 (63-77 hm. %).

Složení

Převážně křemen, alkalické živce, plagioklasy, biotit, muskovit, amfibol. Obsah SiO2 je vysoký (kyselá hornina).

Prozkoumat Žula