Obsidián

Popis

Obsidián je přírodní vulkanické sklo, které vzniká rychlým ochlazením lávy. Je amorfní, což znamená, že nemá krystalickou strukturu. Jeho barva je nejčastěji tmavá (černá, tmavě hnědá, tmavě zelená), ale může se vyskytovat i v šedých, červených nebo duhových odstínech (tzv. 'duhový obsidián' způsobený inkluzemi magnetitu). Je charakteristický svým skelným leskem a ostrým, konchoidálním lomem. Obsahuje vysoký podíl oxidu křemičitého (SiO2), obvykle 70 % a více.

Jak identifikovat

Barva

Nejčastěji černá, tmavě hnědá, tmavě zelená. Méně často šedá, červená nebo s duhovými odlesky (duhový obsidián).

Lesk

Skelný (vitreózní).

Textura

Hladká, sklovitá, bez zřetelných krystalů. Může obsahovat mikroskopické krystaly (mikrolity) nebo bublinky plynu.

Tvar krystalů

Amorfní, bez krystalické formy. Někdy se vyskytuje ve formě 'sněhového vločkového obsidiánu' s radiálně uspořádanými krystaly krystobalitu.

Štěpnost

Chybí. Lom je konchoidální (lasturnatý), vytvářející ostré, zakřivené plochy.

Geologické prostředí

Vyskytuje se v oblastech s nedávnou nebo aktivní vulkanickou činností, kde dochází k rychlému ochlazení lávy. Typicky se nachází v lávových proudech, dómech a okrajích sopečných těles.

Klíčová fakta

• Tvrdost: 5-5.5 (Mohsova stupnice).
• Hustota (specifická hmotnost): 2.35-2.60 g/cm³.
• Krystalová soustava: Amorfní (nekrystalický).
• Barva: Černá, tmavě hnědá, tmavě zelená, šedá, červená, duhový.
• Lesk: Skelný (vitreózní).
• Průhlednost: Neprůhledný až průsvitný v tenkých úlomcích.
• Lom: Konchoidální (lasturnatý), velmi ostrý.
• Štěpnost: Chybí.
• Složení: Primárně SiO2 (oxid křemičitý), obvykle 70-75 %, s příměsemi Al2O3, Fe2O3, FeO, MgO, CaO, Na2O, K2O a H2O.

Rychlá kontrola

• Barva: Černá, tmavě hnědá, tmavě zelená (vzácněji jiné barvy).
• Lesk: Skelný.
• Vryp: Bílý (nebo žádný, protože je příliš tvrdý na to, aby zanechal stopu na porcelánové destičce).

Fyzikální vlastnosti

• Krystalový habitus: Masivní, amorfní.
• Typ štěpnosti: Žádná.
• Typ lomu: Konchoidální (lasturnatý).
• Houževnatost: Křehký.
• Typ lesku: Skelný (vitreózní).

Vznik

Obsidián vzniká rychlým ochlazením viskózní lávy (typicky ryolitové nebo dacitové složení) na povrchu Země, což zabraňuje krystalizaci minerálů. Absence krystalické struktury je klíčová pro jeho sklovitou povahu. K rychlému ochlazení dochází při kontaktu lávy s vodou nebo chladným vzduchem.

Využití

Historicky byl obsidián široce využíván pro výrobu ostrých nástrojů (nože, hroty šípů, kopí), zrcadel a rituálních předmětů díky svému konchoidálnímu lomu a extrémně ostrým hranám. V moderní době se používá v chirurgii pro skalpely (obsidiánové skalpely mohou být ostřejší než ocelové), v šperkařství a jako dekorativní kámen. Perlit, vznikající hydratací obsidiánu, se používá ve stavebnictví a zahradnictví.

Stáří a rozšíření

Vyskytuje se v geologických formacích od kenozoika (terciér a kvartér) až po současnost, typicky v oblastech nedávné vulkanické aktivity.

Kde najít

Tipy pro hledání

Podobné kameny

Vědecká klasifikace

Třída minerálu

Není minerál (je to hornina, vulkanické sklo).

Skupina

Vulkanické sklo.

Krystalová soustava

Amorfní.

Chemický vzorec

Přibližně (SiO2)x, s proměnlivým obsahem dalších oxidů.

Složení

Primárně oxid křemičitý (SiO2), s příměsemi oxidů hliníku, železa, hořčíku, vápníku, sodíku a draslíku. Obsah vody je obvykle nízký (<1%).

Prozkoumat Obsidián